Cesty k soběstačnosti 1/9
Cesta k soběstačnosti díl 1.
Úvod
|
Něco z historie
Myšlenka vytvořit Jarilo se zrodila 10. srpna 2012 v Českých Budějovicích asi hodinu a třicet minut po půlnoci při setkání s lidmi, kteří toužili vykopat základ pro pevnou stavbu občanské společnosti.
Bylo zaseto semínko TOUHY z něhož vyrůstá pěkně pomalu projekt soběstačnosti s pracovním názvem "Občanský klub" se svými Pravidly a Řádem a pomalu se připravují jednotlivé kroky k tomu, aby se do hry, která vede ke skutečné svobodě, zapojili lidé, kterým to dává SMYSL.
Co je Jarilo?
Příběh z časů budoucích i minulých
Dva břehy
Budu Vám vyprávět příběh, který se skutečně stal, nebo, který se mohl stát, neboť lidé v tomto příběhu ještě netušili, že lze cestovat časem tam i zpět, proto aby mohli v budoucnosti vidět následky svých činů a vracet se do minulosti napravit to, co pokazili. Pohodlně se usaďte a nechte se unášet na vlnách přítomnosti do světa Pravého břehu.
Bylo jednou jedno království v němž se lidé rozhodli žít novým způsobem života. Způsobem napodobujícím přírodní zákonitosti. Však dříve než tak učinili, předcházelo tomu jisté poznání.
Na jednom břehu řeky, přesněji na pravém břehu řeky, lidé trpěli tím, že ač měli vše, nedokázali se radovat, nedokázali žít podle svých představ, měli vše, přesto neměli téměř nic. Život v těch dobách byl těžký, neboť lidé poměřovali kvalitu svého života bohatstvím ve formě majetku a peněz, nikoliv věděním a poznáním. Na poddané v tom království byl vyvíjen tlak způsobem, který jim neumožňoval se téměř zastavit a byli neustále úkolováni povinnostmi, které nikomu nepřinášely užitek, kromě císaře.
Císař prostřednictvím svých rádců a nohsledů udržoval lid ve strachu. Byly vybírány daně i když císař nevytvořil podmínky proto, aby vůbec mohly být zaplaceny. Lidé byli zotročeni povinnostmi, které nebyly pro nikoho prospěšné. Vše to bylo však činěno proto, aby se udržovaly v oběhu císařovy peníze. Museli vykonávat jakoukoliv, i nesmyslnou práci, za kterou dostali zaplaceno císařovými penězy, aby si mohli v jeho obchodech koupit zboží nutné pro přežití. Také lidem zpoplatnil elektřinu a vodu, neboť císař nalezl způsob jak získat moc nad majetkem, který v dřívějších dobách vytvořili předkové těchto poddaných.
Tento stav byl však nastolen proto, že poddaní byli zahrnováni věcmi a pozlátkem, kterými je odlákal od vlády nad sebou samotnými. Císař vytvořil instituce, které na oko měly ochraňovat poddané, ale opak byl pravdou.
Jednou se však stalo něco neočekávaného. Bylo to na Jaře, všechno se nějak zpomalilo a zastavilo na dobu, která dlouho, dlouho nebyla možná.
Nějaká nemoc se z ničeho nic objevila v jiném království a náš císař se zalekl, že by mohl onemocnět a také jeho lidé by mu nemohli sloužit na jeho polích a dopřávat mu tak pocit důležitosti, nadřazenosti a moci.
To byla ta vlastnost císaře, který vše ovládal. Naplňovalo jej, když se ho lidé báli - to byl smysl jeho života - ovládat a řídit. I rádcové jeho byli mu podobní, a tak v království se mezi sebou vzájemně podporovali a stále více porobovali lid v zemi Pravého břehu.
Nejen daně, ale další platby za vše možné i nemožné žádali, jen aby mohli ti kdož pouze kontrolovali, získávat peníze na to, aby se cítili nadřazeni a mocní, podobně jako jejich císař.
Věřili totiž v peníze tak, jako duchovní člověk věří v Boha. Svého boha však uctívali jen proto, že jim dával pocit moci a nadřazenosti.
To Jaro přineslo zastavení a s ním se do lidských myslí začínalo vkrádat poznání. Poznání toho, co jsou císařovy peníze a jak vlastně nemají vůbec žádnou cenu, protože se nedají jíst ani sázet. Lidé si uvědomili, že jejich císař je drží zkrátka ve strachu a prostřednictvím svých heroldů jim neustále oznamoval hrozící nebezpečí nemoci, která se objevila v jiném království.
Svým poddaným nařídil, aby nikam nevycházeli, a pokud, tak jen do nejnutnějších prací. Vybízel je, aby se nesdružovali a nesetkávali, aby kolektivně neonemocněli. Někteří lidé se také báli, a tak činili, co jim bylo nařízeno.
Jiní poddaní si vydechli, že konečně zastavení přišlo do jejich života. Chtěli se už tolikrát zastavit, ale skrze všechny povinnosti to nebylo možné. Teď přišel ten čas.
V tom klidu a míru, kdy najednou vše, co dříve žádalo neustálou pozornost, nebylo nutné. Najednou se téměř nikam nepotřebovalo rychle běžet, aby se stihlo to, či ono. Přišel čas, který přichází jednou za 2000 let, aby lid zastavil a umožnil těm, kteří se zklidní, vidět svět s novým šatem.
Netrvalo dlouho a císař zemřel, snad strachem z nemoci nebo kdo ví, zda nesplnil již svoji misi zde na Zemi, aby dovedl skrze svou roli uzurpátora, lid nižšího řádu, k poznání. Ať už to bylo jakkoliv, přišel čas nových začátků.
Na základě nového poznání se lidem nechtělo vracet do starých vyjetých kolejí v nichž se necítili svobodně. Čas zklidnění jim umožnil, že začali přemýšlet, dávat si dohromady informace a hledali způsob jak vytvořit své vlastní radostné společenstvo lidí, kteří budou jakožto tvůrci konat jen to co je potřebné, dobré a žádoucí pro ně samotné a jejich rodiny. Začali se dávat dohromady lidé, kteří si jako sousedé rozuměli a spojili se proto do společenstva s vyššími ideály, aby v něm již nemohla mít nadvládu skupina rádců, která sloužila věrně svému zemřelému císaři.
Pouze sobě rovní se sdružili a nikdo nebyl jinému nadřízen ani podřízen. Ze svého středu si vybrali toho, který je zastupoval před jinými společenstvy, která čítala pět a někdy i padesát rodin. Větší společenstva již nevznikala, kvůli osobním vazbám, neboť lidé, kteří se znají a vědí jak se chovají jsou pod kontrolou všech ostatních členů společenstva a není možné, aby méně vyvinutý člen společenstvu škodil, neboť by tím ohrozil společenstvo celé. Lidé pochopili, že se vznikem jejich společenstva zanikla nutnost mít kontrolní úředníky. Ti, kteří do té doby zastávali kontrolní funkce nad lidmi v království se konečně také mohli účastnit tvoření smysluplných a žádoucích výrobků a služeb, kterými doplňovali své vzájemné potřeby. I oni, stejně jako kdokoliv jiný, se mohli zapojit do činností, které společenstvu prospívalo.
Lidé se radili a aby vše mělo jakýsi řád ustanovili Radu společenstva, takový občanský výbor, kde moudří a zdatní zástupci dojednávali návrhy jakým se společenstvo bude ubírat, aby naplňovalo potřeby jeho členů. V každé obci vzniklo jedno, dvě i pět společenstev jejichž členové měli společný zájem a dokázali si vytvořit pravidla a řád, kterým se sami mohli řídit. Tím došlo k úplnému odstranění téměř všech institucí a úřadů, které dosud pracovaly pro císaře jako dozorčí orgány a které dříve naháněly lidem strach, kdy při porušení i banálních záležitostí vyplývajících ze zákonných nařízení jim byly ukládány pokuty v císařových penězích.
Lidé si uvědomili, že mohou být Tvůrci svého světa jinak než doposud.
Zatím na levém břehu řeky zůstali poddaní v područí jiného císaře, jehož působení a povaha byly totožné s povahou zemřelého císaře, který dříve vládl zemi Pravého břehu. Uzurpoval svůj lid a neměl potřebu věci měnit, neboť sám se cítil být vyvoleným vladařem, kterému jsou povinni sloužit jeho poddaní. V zemi levého břehu zůstalo vše při starém.
Lidé na pravém břehu se díky spolupráci a vlastním přičiněním pospojovali tak, že téměř každý člověk se přidal ke svému společenstvu v němž zastával důstojné místo.
Ti, kdož nechtěli se přičlenit, zůstali sami, ale bylo jen otázkou času, kdy je laskavé působení vzniklých společenstev přivinulo k sobě. Však vždy to učinil každý sám, neboť nikdy nikomu nemůže být narušena jeho svobodná volba.
S trpělivostí, pokorou a láskou čekali nadšeně na ty poslední, kteří se potřebovali očistit od starých nánosů vlastních traumat, bolestí a zahořklosti, kterým osud i oni sami vytvořili náročnější zkoušky.
Na pravém břehu se vše rozvinulo do nádherného společenstva milujících bytostí a tuto sílu vyzařovali mocně do vesmíru, a tak v důsledku dobrého konání počala nabírat na síle Země Pravého břehu. Významně tak ovlivnila skrze srdce všech jejich členů změnu na celé Zemi.
Země už totiž nemohla déle čekat až se lidská rasa vzpamatuje a uzná přírodní zákonitosti jako skutečný Božský řád, který je prospěšný každé bytosti, lidstvu, Zemi i Vesmíru.
Až nebudete moci dýchat, až slunce bude zářit tak, že v jeho aureole objeví se sluneční korona, vzpomeňte si, že existuje Země Pravého Břehu, kde můžete získat sílu a naději, kterou jste už tolikrát ztratili a někdy nevyužili, protože jste v sebe nevěřili.
Sluneční Korona, kterou bylo možno vidět v katastru obce Halenkov dne 8. května 2020.
1. symbol Jarila
Maják
Symbol majáku představuje princip INFORMACE - získávání pravdivých informací, na základě kterých je možné zvyšovat schopnosti lidských bytostí, a tím vnášet do lidské společnosti řád souladný s vesmírnými zákony
Svítíme na cestu těm, kteří chtějí vidět
Žít dle pravidel lži, znamená žít v otroctví
V příštím dílu: o projektu "Občanský klub", symbol Jarila "Záchranný kruh" a další.
chcete odebírat články z tohoto blogu?
Váš odběr byl přihlášen!
Hezký den!